Solivar u Prešova pocházející ze 17. stol. K objektům na těžbu kamenné soli a čerpání solanky v Solivaru patří zejména šachta Leopold, četné rezervoáry solanky, huť, varna, sklad soli, komory, kovářské dílny a klepačka turňa. Jáma Leopold byla centrálním dílem. Původní areál bývalého pánvového solivaru dotvářely další objekty, jakými byly např. slané lázně, strojovna, vozovna a jiné. V podstatě už jde jen o budovy bez příslušného technického zařízení a základního inventáře. Pro úplnost vzpomeneme turňu zvonici, která ve starších dobách plnila funkci klepačky. Klepáním na desku se oznamoval horníkům, resp. zaměstnancům erárního podniku začátek pracovní doby a jiné významné nebo mimořádné události (živelné pohromy). V roce 2001 zpřístupnilo Slovenské technické muzeum v objektu solivaru expozici s názvem DĚJINY TĚŽBY A VÝROBY SOLI V SOLIVARU. Své poslání ukončila po první světové válce. Areál pánvového solivaru jako unikátní komplex technicko-technologických a jiných objektů nemá v oblasti technických památek podobného druhu na území Slovenska konkurenta.

Otevírací doba

Vstupné